Ťažké ponory
Oťaželi naše slová,
vzduch viac nie je rozpínavý,
pod tlakom sa neunaví,
do jedinej priamky vteká,
zhmotňuje sa v horizonte
ako dlhá čistá rieka,
do ktorej sa potápame,
keď nám nie sú cesty známe.
Ťažké ponory
Oťaželi naše slová,
vzduch viac nie je rozpínavý,
pod tlakom sa neunaví,
do jedinej priamky vteká,
zhmotňuje sa v horizonte
ako dlhá čistá rieka,
do ktorej sa potápame,
keď nám nie sú cesty známe.
Komentáre
pozor
Matuška,
pichol by ťa háčik a veru,
Já jen tolikero,
Můžu říct, že nejlepčí je to pod vodou. Ticho, klídek, hlídáš si dejchání. Vidíš nezhlédnutelné, mazlíš se s rybama, vony jsou tam doma, držej, tomu by snad nikdo nevěřil. Věřej si.
Rybařil jsem, na černo, ale. Ale dlužno podotknout, že ryby pouštím. Trošku to bolelo, no šupajdáá domičkou. A pozdravuj. Možná jako poučení. I mně na háček dostali.A už si dávám bacha)))))
Matuška,
Miťo,
Jooo, to znám.
Osobně. když pytlačím, ale je pustím, chytám rybičky do ruky. Daj se. Jsou mazlivý.
Mám je rád. I na talíři, no musej bejt mrtvý. Ježíši já vlastně žeru mrtvoly))))